V předchozím článku jsme se věnovali novele Zákoníku práce týkající se části o zaměstnávání tzv. dohodářů. Nyní se budeme věnovat zbývajícím změnám.

1. Informační povinnost (§37 ZP)

V případě, že pracovní smlouva neobsahuje údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen o nich zaměstnance písemně informovat.

Dosud byla lhůta informační povinnosti do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru, novelou dochází ke zkrácení lhůty na 7 dnů. Lze informovat elektronicky, podmínkou je ale doložení o tom, že zaměstnanec informaci obdržel.

Zároveň dochází k rozšíření okruhů údajů, o kterých musí zaměstnavatel zaměstnance informovat:

• doba trvání a podmínky zkušební doby,
• postup při rozvazování pracovního poměru, výpovědní doba a postup při neplatném rozvázání pracovního poměru,
• poskytovaný odborný rozvoj zaměstnance,
• předpokládaný týdenní rozvrh pracovní doby DPP a DPČ, způsob rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období, pravidla práce přesčas,
• mzdě a způsobu odměňování, splatnosti mzdy, termínu výplaty, místu a způsobu vyplácení mzdy,
• rozsah minimálního nepřetržitého denního odpočinku a odpočinku v týdnu, poskytování přestávky na jídlo a oddech,
• orgán sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí sociálního zabezpečení zaměstnance.

Pracovní cesty (§37a ZP)

Rozšíření informační povinnosti se vztahuje také k vysílání zaměstnanců na pracovní cesty. To platí v případě pobytu 4 a více týdnů po sobě jdoucích a v případě, že tyto informace neobsahuje pracovní smlouva. Zaměstnavatel je povinen písemně zaměstnance informovat o:

• státu, v němž má být práce vykonávána,
• předpokládané době tohoto vyslání,
• měně, ve které mu bude vyplácena mzda,
• peněžitém nebo věcném plnění poskytovaném zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem práce,
• o tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn návrat zaměstnance.

Zvláštní informační povinnost pak nastává, pokud je zaměstnanec vyslán do jiného členského státu Evropské unie. Zaměstnavatel je povinen písemně zaměstnance informovat o:

• odměně za práci, na niž má zaměstnanec nárok v souladu s právními předpisy hostitelského členského státu,
• podmínkách poskytování cestovních náhrad v souvislosti s výkonem práce,
• odkazu na oficiální celostátní internetovou adresu zřízenou hostitelským členským státem.

O výše uvedené informace je nutné upravit vnitřní předpisy zaměstnavatele a seznámit s nimi zaměstnance. Informační povinnost se vztahuje také na DPP a DPČ.

2. Práce na dálku (Home office)

Pro práci na dálku je povinná písemná dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnance. Může být součástí pracovní smlouvy, nebo sjednána samostatně. Musí obsahovat řadu náležitostí:

• místo výkonu práce na dálku,
• způsob komunikace, přidělování práce a kontrola,
• rozsah konané práce na dálku a podmínky rozvržení pracovní doby,
• způsob náhrady nákladů,
• doba, na kterou se uzavírá,
• způsob zajištění BOZP.

Paušální náhrada nákladů (§ 190a ZP)

Paušální částka je stanovena na 4,60 Kč/hod. za každou započatou hodinu. Lze stanovit také do výše prokázaných nákladů.

Výši paušální částky se stanoví dle údajů Českého statistického úřadu o spotřebě domácností a stanovuje ji MPSV vyhláškou k 1.1. kalendářního roku, resp. v mimořádném termínu, změní-li se hodnota údajů o 20%.

Náhrady nákladů lze sjednat i pro zaměstnance na základě DPP a DPČ. Písemně lze dopředu sjednat, že zaměstnanci náhrada nákladů nepřísluší.

Zaměstnavatel má povinnost vyhovět žádosti o Home office pro pečující osoby, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody nebo povaha práce. Pečující osoba je zaměstnanec pečující o dítě mladší 9 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II. – IV.

Výpověď dohody práce na dálku oběma stranami bez udání důvodů nebo z jakéhokoliv důvodu lze s 15 denní lhůtou. Výpověď musí být písemná. Rozvázání dohody práce na dálku lze rovněž dohodou ke sjednanému dni.

Nařídit písemně Home office bez dohody lze jen výjimečně, a to v případě, kdy to stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona, a to na nezbytně nutnou dobu.

3. Doručování písemností

S novelou Zákoníku práce přichází možnost uzavírat smlouvy se zaměstnanci elektronicky a možnost písemnosti elektronicky také doručovat.

V této souvislosti Zákoník práce definuje pracovněprávní dokumenty, na které bude platit přísnější režim. Týká se těchto dokumentů (jednostranné dokumenty):

• skončení pracovního poměru (mimo dohodu o skončení pracovního poměru a DPP, DPČ),
• jmenování/odvolání z pracovního místa,
• mzdový výměr,
• záznam o porušení DPN.

U jednostranných dokumentů, které se týkají skončení pracovněprávního vztahu nebo mzdového výměru, je stále prioritou doručení do vlastních rukou.

V případě elektronického doručování platí, že musí být doručovány na elektronickou adresu, která není v dispozici zaměstnavatele, tedy např. soukromý e-mail. Písemnosti musí být od zaměstnavatele podepsány uznávaným elektronickým podpisem.

Elektronicky budou moci zaměstnavatelé tyto dokumenty doručovat pouze tehdy, pokud zaměstnanec udělil k tomuto způsobu doručování souhlas v samostatné písemném prohlášení.

4. Povinnost zaměstnance oznámit čerpání rodičovské dovolené (§196 ZP)

Nově je zaměstnanec povinen písemně oznámit čerpání rodičovské dovolené, a to alespoň 30 dnů před nástupem. Rodičovská dovolená přísluší nejdéle do 3 let věku dítěte.

5. Nepřetržitý odpočinek

Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnou nepřetržitý denní odpočinek v trvání alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích (mladistvému zaměstnanci alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích).

Tento odpočinek jde zaměstnanci staršímu 18 let zkrátit na 8 hodin během 24 hodin za podmínky, že následující odpočinek bude o tuto dobu prodloužen.

Během týdne je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci staršímu 18 let nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 34 hodin, mladistvému zaměstnanci v trvání alespoň 48 hodin.